Nedávno jsem viděl zajímavé video o výhody dvojjazyčného mozku a uvědomil jsem si, že se nutně potřebuji naučit plynule mluvit druhým jazykem. Ačkoli to samo o sobě neznamená, že budete chytřejší/chytřejší, "drobné" výhody popsané ve videu stojí za to, abyste se o dvojjazyčnost alespoň snažili.
Další věcí, která se ukázala, bylo, že nikdy není pozdě učit se nový jazyk a že neexistuje nic takového jako být příliš starý nebo příliš mladý.
Podívejte se na video a zjistěte více o výhody dvojjazyčného mozku:
Níže si můžete prohlédnout obsah videa.
Výhody dvojjazyčného mozku
Umíte španělsky? Parlez-vous français? 你会说中文吗?
Se você respondeu ‘sí’, ‘oui’, ou ‘是的’ e você está assistindo isso em inglês, é provável que você faça parte de uma maioria bilíngue e multilíngue.
Kromě výhod při cestování nebo sledování filmů bez titulků znamená znalost dvou nebo více jazyků i to, že váš mozek může vypadat a fungovat jinak než mozek vašich jednojazyčných přátel.
Co to znamená umět jazyk?
Jazykové schopnosti se měří ve dvou aktivních částech, mluvení a psaní, a ve dvou pasivních částech, poslechu a čtení.
Zatímco vyrovnaný bilingvista má téměř stejné schopnosti ve dvou jazycích, většina bilingvistů na světě zná a používá své jazyky v různém poměru.
V závislosti na situaci a způsobu osvojení jazyka je lze rozdělit do tří obecných typů.
Vezměme si například Gabrielu, jejíž rodina se přistěhovala do USA z Peru, když jí byly dva roky.
Jako složený bilingvní jazyk rozvíjí Gabriela dva jazykové kódy současně, s jedním souborem pojmů, učí se anglicky a španělsky, když začíná vnímat svět kolem sebe.
Váš dospívající bratr může být naopak koordinovaný bilingvista, který pracuje se dvěma sadami pojmů, učí se ve škole anglicky a zároveň doma a s přáteli mluví španělsky.
A konečně, Gabrielini rodiče jsou spíše podřízení bilingvisté, kteří se učí sekundární jazyk filtrováním přes svůj primární jazyk.
Všechny typy bilingvních lidí se mohou v jazyce zdokonalit bez ohledu na přízvuk nebo výslovnost, takže rozdíl nemusí být pro náhodného pozorovatele patrný.
Nedávné pokroky v technologii zobrazování mozku však neurolingvistům poskytly vodítka, jak aspekty výuky jazyků ovlivňují dvojjazyčný mozek.
Víme, že levá mozková hemisféra je dominantnější a analytičtější v logických procesech, zatímco pravá hemisféra je aktivnější v emočních a sociálních procesech, i když jde o míru, nikoli o absolutní rozdělení.
Skutečnost, že jazyk zahrnuje oba typy funkcí, zatímco lateralizace se vyvíjí postupně s věkem, vedla k hypotéze kritického období.
Podle této teorie se děti učí jazyky snadno, protože plasticita jejich vyvíjejícího se mozku jim umožňuje používat při osvojování jazyka obě hemisféry, zatímco u většiny dospělých je jazyk v jedné hemisféře, obvykle v levé.
Pokud je to pravda, může učení se jazyku v dětství umožnit širší pochopení jeho sociálních a emocionálních souvislostí.
Na druhou stranu nedávný výzkum ukázal, že lidé, kteří se v dospělosti učí druhý jazyk, mají při řešení problémů v druhém jazyce menší emoční zaujetí a racionálnější přístup než v rodném jazyce.
Při osvojování dalších jazyků to však nevadí, protože vícejazyčnost poskytuje vašemu mozku některé pozoruhodné výhody.
Některé z nich jsou viditelné, například větší hustota šedé hmoty, která obsahuje většinu mozkových neuronů a synapsí, a větší aktivita v určitých oblastech při konverzaci v druhém jazyce.
Intenzivní trénink, který dvojjazyčný mozek provádí po celý život, může oddálit nástup nemocí, jako je demence a Alzheimerova choroba, až o pět let.
Myšlenka kognitivních výhod dvojjazyčnosti se dnes může zdát intuitivní, ale v minulosti by odborníky překvapila.
Před 60. lety 20. století byl dvojjazyčnost považována za handicap, který zpomaluje vývoj dětí, protože je nutí vynakládat energii na rozlišování mezi dvěma jazyky, což byl názor založený na chybných studiích.
Novější studie sice ukázala, že u některých bilingvních studentů se při mezijazykových testech zvyšuje reakční doba a počet chyb, ale zároveň se ukázalo, že úsilí a pozornost, které je třeba věnovat přepínání mezi jazyky, vyvolává větší aktivitu a potenciálně posiluje dorsolaterální prefrontální kůru.
Jedná se o část mozku, která hraje důležitou roli při exekutivních funkcích, řešení problémů, přepínání mezi úkoly a soustředění díky odfiltrování nepodstatných informací.
O bilinguismo pode não torná-lo mais esperto necessariamente, mas ele torna seu cérebro mais saudável, complexo e ativado, e mesmo se você não tiver a sorte de aprender uma segunda língua quando criança, nunca é tarde para fazer um favor a si mesmo e fazer a linguística mudar de ‘Olá’ para ‘Hola’, ‘Bonjour’ ou ‘您好’.
Protože pokud jde o náš mozek, trocha cviku může znamenat dlouhou cestu.
9. týden japonštiny
Esses foram os benefícios de um cérebro bilíngue, gostou do vídeo? Aproveito para passar um recado importante para quem quer chegar na fluência do idioma japonês.
Příští úterý 19/09/17 bude vysílání první japonské video týdne, bezplatná akce pořádaná společností 先生 Luiz RafaelJaponština je skvělý způsob, jak se naučit japonsky.
Akce potrvá do 6. 3. 2016, takže neztrácejte čas a zaregistrujte se, abyste mohli sledovat videa.
Přihlaste se na Japonský týden kliknutím sem!